Pokud se podíváte na mapu Chorvatska na ostrovy ve střední Dalmácii, západně od ostrova Brač spatříte velmi rozvinutý, ale nevelký ostrov Šolta.
Šolta leží západně od ostrova Brač a východně od ostrůvku Drvenik Veliki, zatímco na jihovýchodě se nachází ostrov Hvar a na severu město Split. Asi 360 km severozápadně od Šolty se nachází Maranská laguna (nejsevernější část Jadranu), zatímco od Otrantského průlivu (hranice mezi Jaderským a Středozemním mořem) na jihovýchodě je to 390 km. Šolta leží 185 km od italského pobřeží a 10,7 km od chorvatské pevniny (Vranjica). Vzdálenost do Splitu je 15 km (9 námořních mil). Na severu ostrov odděluje od pevniny Splitský kanál, na východě od ostrova Brač Splitská úžina (0,7 km) a na západě od ostrůvku Drvenik Veli Šoltský kanál (3,5 km). U severní strany Šolty se nachází ostrůvek Čiovo (vzdálený 7,3 km), na jihovýchodě ostrov Hvar (14,5 km) a na jihu ostrov Vis (29 km). Šolta má délku 19 km (od výběžku Livka na východě ostrova směrem k Brači až k výběžku Obinu‘ki bok na západě). Nejširší je mezi poloostrovem Rata ve východní části letoviska Nečujam a poloostrovem v západní části zátoky ve městě Senj (4,9 km). Pobřeží ostrova má délku 73,1 km.
Kromě hlavního ostrova se Šolta skládá ještě ze 7 ostrůvků ležících před západním přístavem a letoviskem Maslinica.
Ostrov Šolta má rozlohu 57 886 km² a spolu s malými ostrůvky u Maslinice (Polebrnjak, Saskinja, Balkun, Kamk, Šarac, Grmej, Stipanska) je to 58 875 km².
Šolta je mezi chorvatskými ostrovy co do velikosti na 13. místě a patří k středně velkým ostrovům. Větší než Šolta jsou ostrovy Krk, Cres, Brač, Hvar, Pag, Korčula, Dugi, Mljet, Rab, Vis, Lošinj, Pašman, zatímco menší jsou nedaleké ostrůvky Čiovo a Drvenik Veli.
Geografická poloha ostrova Šolta na Jadranu uprostřed Dalmácie mu dává významné místo v oblasti Splitu, ke kterému ostrov inklinuje. Rozvoj námořních aktivit na Jadranu, především námořní turistiky, sportovního rybolovu a dalších turistických aktivit, výrazně závisí na poloze ostrova.
Památky
Kostely:
- Sv. Nikole u Stomorskoj
- Bogorodice u Nečujmu
- Gospe od Bori u G. Selu
- Sv. Ivan u G. Selu
- Sv. Stjepan u Grohotama
- Sv. Gospa Lurdska u Grohotama
- Sv. Mihovil u Grohotama
- Sv. Martin u D. Selu
- Sv. Jelena u D. Selu
- Sv. Gospe od Kadalora
- Sv. Tereze u Rogaču
- Sv. Nikole u Maslinici
Lokality:
Gradac – prehistorický opevněný kopec
Stipanska – zbytky staré křesťanské baziliky
Sv. Jelena – starý křesťanský sarkofág
Maslinica – hrad rodu Marchi z roku 1706 nabízející luxusní ubytování
Přístaviště západně od Donje Selo:
- zbytky starých venkovských vil (villae rusticae)
- zbytky starověkých zdí nedaleko sídla Donje Selo v lokalitě Pod Mihovil
Grohote město:
- kryty starověkého sarkofágů před farním kostelem
- část starověkého sarkofágu v budově fary
- starý křesťanský sarkofág
- zbytky staré křesťanské baziliky
- křtitelnice baziliky a další její pozůstatky
- kaple ve zdi
Rogač:
- Banje – metropole z doby pozdního starověku
- zbytky venkovských vil (villae rusticae)
Nečujam:
- starověký hrob
- ruiny sv. Petra
- dům a památník spisovatele Marka Maruliće
Gornje Selo
- zbytky budovy z konce starověku
- kryt starověkého sarkofágu v lokalitě Stomorija
Zajímavá fakta
Místní turistická komunita každé léto pořádá soutěž o nejlépe vyzdobené a upravené apartmá, soukromý pozemek a vesnici. Hlavním důvodem je motivace k soutěživosti mezi majiteli ubytovacích apartmánů a domů, ale také mezi obyvateli vesnic, takže celý ostrov Šolta vítá hosty v co nejkrásnější podobě. Nejlepší pak jako cenu získá diplom, takže pokud takový diplom spatříte v domě, kde budete bydlet, můžete si být jistí, že jeho majitel udělal maximum.
Podle pověsti na hoře stál nad zátokou v Senji hrad Teuty. Rybáři odhazovali část svého úlovku do všech světových stran, aby si získali přízeň královny Teuty při dalším lovu.
V minulosti zastavovaly řecké, italské a španělské lodě plující po Jadranu směrem na východ na pobřeží Šolty a brali si zde ryby ze sítí a pastí na ryby. Do prázdných sítí a pastí pak dali peníze a hodili je zpět do moře.
Filmaři natáčející chorvatský seriál „Velo Misto“ použili některé ulice, domy, věže a dvory na Šoltě, aby evokovaly atmosféru starého Splitu. Na Šoltě byl také natočen film „Pád Itálie“ (1981).
