Přestože je Chorvatsko jednou z nejkrásnějších turistických destinací v Evropě, nepůsobí jako oblast, která by byla rozsáhle přizpůsobená potřebám turistickému průmyslu. Přestože na více komercializovaných úsecích pobřeží rozvoj rychle postupuje, turismus v Chorvatsku se obrátil řadou pozitivních směrů. Ať už se jedná o baťůžkáře, rodiny, cyklisty, jachtaře nebo milovníky hotelového pohodlí, všichni návštěvníci mohli pozorovat velký skok vpřed v oblasti kvality toho, co může země nabídnout.
Obnovená úcta k přírodním surovinám se stala hlavním zásadou chorvatské kuchyně, která využívá místní potraviny, víno a olivový olej, které dobře obstojí i v podmínkách globalizace. V Chorvatsku rovněž vzrůstá počet organizovaných festivalů, nejen víkendových párty s hudbou konajících se na pláži, v opuštěné továrně či starověké pevnosti na pobřeží, ale také uměleckých festivalů a kulturních událostí v menších městech. V Záhřebu i jinde se nachází spousta nových galerií a uměleckých atrakcí, které přispěly k modernímu lesku země.
Chorvatsko disponuje velkým přírodním bohatstvím, může se chlubit téměř 2000 km skalnatého členitého pobřeží a více jak 1000 ostrovy, z nichž mnohé jsou porostlé bujnou vegetací. I během nejrušnějších měsíců června a srpna je zde dostatek ostrovů ležících mimo obvyklé turistické trasy, tichých zátok a kamenných rybá
řských vesnic, kde budete mít pocit, že jste navštívili poslední původní kout Evropy. Kromě toho v oblasti městského života a pohodlí v zemi naleznete luxusní hotely, přístavy pro jachty a hojnost barů, a to především v módních destinacích, jako je Dubrovník a Hvar. Ať se vydáte kamkoli, zjistíte, že Chorvatsko má své kouzlo pro všechny typy návštěvníků, nejen „balíčkové turisty“, jako je tomu v turistických destinacích jinde ve Středozemí. Většina ekonomického ubytování a ubytování střední úrovně má stále formu soukromých pokojů či apartmánů, navíc ve větších městech došlo k velkému nárůstu počtu ubytovávání vhodného pro baťůžkáře.
V každém případě země ušla velký kus cesty od počátku 90. let: prošla pádem socialismu, válkou za n nezávislost a zajištěním vlastní státnosti. I po dvou desetiletích se zde návštěvníci setkají se zřetelným pocitem pýchy, kterou přinesl nezávislý stát. Národní kultura však má daleko od jediného rozměru a velká část individuality země je způsobena její geografickou polohou, kde se setkávají střízlivé středoevropské hodnoty se spontaneitou, elánem a zálibou v dobrých věcech v životě, která je charakteristická pro jižní Evropu; je to právě kulturní směsice Střední Evropy a Středozemí, která dává Chorvatsku jeho podobu.
Kromě toho země stojí na významné zlomové linii evropské civilizace, kde se katolicismus střední Evropy setkává s ortodoxním křesťanstvím a s islámem Východu. Přestože se Chorvaté tradičně považují za západní lidi odlišné od jiných jižních Slovanů, se kterými dříve sdíleli společný stát Jugoslávii, mnohé z typických znaků balkánské kultury (jako jsou patriarchální rodiny, pohostinnost k cizincům či obliba grilovaného jídla) jsou v Chorvatsku běžné stejně jako v dalších částech jihovýchodní Evropy; takže je patrné, že vztah země k jejím sousedům je bližší než si mnozí Chorvaté připouštějí.
