Hlavní město Chorvatska Záhřeb, které je stále turisticky málo doceňované, je městem středoevropského typu, kde se mísí elegantní budovy z 19. století s kulturní pestrostí a s rušným kavárenským životem. Je to rovněž dobrá základna pro výlety na sever odtud do vlnících se kopců a kouzelných vesnic ve venkovské oblasti Záhoří (Zagorje) nebo do barokního města Varaždín na severovýchodě.
Zbytek vnitrozemí Chorvatska nabízí spoustu příležitostí k poklidnému objevování. Východně od Záhřebu se rozprostírají roviny Slavonie, které představují zemědělsky nejúrodnější část země se zdánlivě nekonečnými obilnými a slunečnicovými poli, které pokračují až k příjemným provinčním městům z habsburského období, jako je Osijek a Vukovar; to druhé bylo téměř kompletně zničeno během války v letech 1991–95 a dnes je místem procházejícím celkovou přestavbou.
Vnitrozemí Chorvatska nabízí hojnost příležitostí pro pěší turistiku: hora Medvednica tyčící se přímo nad Záhřebem nebo Samoborsko gorje západně od metropole jsou vhodná místa pro mírné pěší výlety. Mezi Záhřebem a pobřežím (a snadno přístupné z obojího) leží zaslouženě slavná Plitvická jezera, kouzelný sled lesem obklopených tyrkysových jezer pospojovaných miniaturními vodopády.
Dlouhé pobřeží Chorvatska spolu s jeho ostrovy nabízejí dostatek místa pro jakékoli množství turistů. Na severním konci se nacházející poloostrov Istrie je místem s nejrozvinutějšími letovisky v zemi, ale také s benátskými městy, jako je Poreč a Rovinj, a s nekonvenčním přístavem Pula, kde najdete působivé římské památky. Pro vnitrozemi Istrie jsou charakteristické ospalé vesnice ležící na kopcích, často s pozoruhodnou polohou, např. Motovun, Grožnjan, Roč a Hum, v nichž se kombinuje středověká architektura s venkovskou poklidností.
Kvarnerský záliv posetý ostrovy leží hned pod Istrií a dominuje mu město Rijeka, drsný přístav s rušným kulturním životem. V jeho blízkosti se nachází hrstka letovisek, která byla na konci 19. století útočištěm lepší společnosti a dodnes si uchovala něco ze svého secesního kouzla; patří k nim malebný maličký Lovran a větší Opatije. Nedaleko od břehu v Kvarnerském zálivu leží ostrovy Cres, Lošinj a Krk, které jsou cílem davů balíčkových turistů, i když si každý z nich uchoval svůj podíl tichých přímořských vesniček a klidných zátok. Metropole ostrova Rab jižně od Krku je nesporně nejlépe zachovalým středověkým městem v severním Jadranu.
Za Kvarnerským zálivem leží Dalmácie, dramatický horami lemovaný úsek pobřeží posetý ostrovy. Je to drsný pustý region, kde se rybářské vesničky i historická města tísní v úzkém pobřežním pásu bohatém na fíky, olivy a subtropickou vegetaci. Hlavním městem severní Dalmácie je Zadar, jehož rušné centrální uličky jsou plné středověkých kostelů. Odtud vyplouvají trajekty obsluhující řetězec vzdálenějších ostrovů, jako je Silba, Olib nebo krásný skalnatý Dugi otok; žádný z nich nenavštěvuje příliš mnoho balíčkových turistů, takže jsou stále lákavě poklidné.
Šibenik je nejvýznamnějším městem ve střední Dalmácii, s pozoruhodnou renesanční katedrálou a zároveň tvořící dobré stanoviště při cestě k vodopádům v Národním parku Krka ve vnitrozemí nebo k zajímavému pustému souostroví Kornati.
Split, druhé nejznámější město Chorvatska, je nevýznamnějším městem jižní Dalmácie a rušným chaotickým přístavem se starověkým centrem vybudovaným kolem paláce římského císaře Diokleciána. Je to zároveň brána při cestách na mnohé z ostrovů patřící v Chorvatsku k nejkrásnějším. Nejbližší ostrovy jsou Šolta a Brač, kde naleznete živé rybářské vesnice a pár vynikajících pláží, zatímco nedaleký Hvar a Korčula nabízejí menší města s benátskou architekturou a spoustu pláží. Bary a plážové párty ve městě Hvar přinesly tomuto městu pověst elegance a hedonismu, ačkoli zbytek ostrova skýtá také spoustu útěšných koutů. O něco dále ležící ostrovy Vis a Lastovo, které byly do konce 80. let turistům nepřístupné, mají nejblíže původní nedotčené podobě.
Jižně od Splitu najdete zděné středověké město Dubrovník, místo konání významného festivalu v létě a magické místo v kterékoli roční době. Většina škod způsobených ve městě v době války v letech 1991–95 byla opravena a turisté se sem rychle vrátili. Hned u pobřeží leží řídce osídlené ostrovy Koločep, Lopud a Šipan, oázy venkovského klidu vzdálené od rušného Dubrovníku jen krátkou plavbu trajektem. Také z Dubrovníku se můžete dostat na jeden z nejkrásnějších jaderských ostrovů, hustě zalesněný a příjemně tichý Mljet.
