Souostroví Brijuni je tvořeno 14 ostrovy a ostrůvky ležícími v oblasti Istrie u severního chorvatského pobřeží. V této části země převažují větší ostrovy, přesto souostroví stojí za návštěvu. Díky blízkosti pevniny a především častému lodnímu spojení se sem snadno dostanete. Souostroví je navíc jedním z 8 úžasných národních parků Chorvatska.
Seznámení s ostrovy Brijuni
Největší ostrovy jsou Veliki Brijun (5,6 km²) a Mali Brijun. Lodní spojení míří na větší z nich, zeptejte se však místních také na výlety na menší ostrov (nejspíš nebudete mít možnost navštívit jiný z ostrovů). Veliki Brijun má vlastní ubytování, takže je možné se zde zdržet déle než jen pár hodin.
Souostroví Brijuni je známé také tím, že se zde nachází divadlo Ulysses Theatre, jehož spoluzakladatelem je chorvatský herec Rade Šerbedžija (který hrál v některých filmech o Harry Potterovi, v Batman začíná a v Mission Impossible II., mezi mnoha dalšími chorvatskými a americkými filmy). Divadlo každé léto nabízí speciální přehlídku představení a programů.
Ostrovy navíc mají pozoruhodnou historii (a díky tomu také některá zajímavá místa), kdy sloužily jako soukromá rezidence jugoslávského prezidenta Tita.
Na co se podívat
Pokud nebudete ubytování na ostrově Veliki Brijun (ale klidně i v takovém případě), je nejlepší se připojit k prohlídce s průvodcem. Turistický motorový vláček Vás proveze po ostrově, především přes safari park se zvířaty, jako jsou zebry, lamy a slon, z nichž mnohá byla darem pro prezidenta Tita.
Při komentovaných prohlídkách si rovněž můžete prohlédnout zbytky římské vily z 1.-2.stol. př.n.l..
Ubytování
Na ostrově Veli Brijun se v současnosti nacházejí dva hotely: Hotel Neptun-Istra a Hotel Karmen. Kromě toho je zde pět vil (4 a 3 hvězdičkových), ve kterých může spát 4-8 lidí.
Jídlo
Na ostrově Veliki Brijun je k dispozici řada restaurací, včetně těch v obou hotelech. Ať už sem tedy zamíříte při jednodenním výletu nebo se zdržíte pár dní, budete mít na výběr z více možností, kde si dát večeři.
Cestování na ostrovy
Pokud byste se chtěli dostat na Brijuni z jiné země, nejbližší letiště je v Pule (na Istrii) a má dobré spojení s evropskými zeměmi. Z letiště jeďte na hlavní autobusové nádraží v Pule a pak místním autobusem do městečka Fažana, které leží 8 km severně od Puly.
Do Fažany je potřeba jet proto, že je to jediný způsob, jak se z pevniny dostat do Národního parku Brijuni; míří odtud pravidelné lodní spojení na ostrov Veliki Brijuni, kdy doba cesty je asi 20 minut.
Lodě plují denně v obou směrech po celý rok, i když s mnohem větší četností v letních měsících. Jízdní/plavební řád naleznete na stránkách Národního parku Brijuni.
V jiném případě můžete navštívit Brijuni s organizovaným výletem z pevniny. Zeptejte se na možnosti v cestovní agentuře (nebo u turistické kanceláře) ve městě, kde budete ubytováni (nebo mít základnu).
Cestování na ostatní ostrovy Brijuni
Pokud nepatříte k těm pár šťastným, kteří mají vlastní loď, budete odkázáni na některý organizovaný výlet vyplouvající z ostrova Veliki Brijuni; nejoblíbenějším cílem je ostrov Mali Brijuni.
Historie soustroví Brijuni
Tak jako u většiny míst v oblasti započala známá historie ostrovů Brijuni v římských dobách. Důkazy o tom jsou na ostrovech patrné v podobě ruin římských vil, které sloužily jako letní útočiště bohatých
Římanů. Po pádu Římské říše vládly ostrovů různé skupiny a národy, než se staly v roce 1331 součástí benátské říše, a v roce 1815 Rakouska-Uherska.
Po celá staletí byly ostrovy sužovány malárií, a to až do roku 1893, kdy je koupil rakouský průmyslník Paul Kupelweiser. Zbavil ostrov nemoci a začal zde zřizovat luxusní léčebná centra s hotely, lázněmi, sportovním zařízením, restauracemi a dokonce i kasinem, přičemž také zlepšil infrastrukturu ostrovů, takže se staly oblíbeným cílem bohatých rakouských rekreantů.
Letovisko na Brijuni však po I. světové válce velmi zchátralo a v roce 1936 byly ostrovy připojeny k Itálii. Ke konci II. světové války byly bombardovány Spojenci a došlo ke zničení řady budov.
Součástí Jugoslávie se souostroví Brijuni stalo po II. světové válce a následně sloužilo jako soukromá letní rezidence prezidenta Tita, kromě něj sem však mířili také další významní představitelé Jugoslávie té doby, takže byly ostrovy zcela nepřístupné veřejnosti.
Během let zde prezident Tito přijal téměř 100 zahraničních hlav států, ale také mnohé filmové hvězdy, jako byli Elizabeth Taylor, Richard Burton, Sophia Loren, Carlo Ponti a Gina Lollobrigida.
Po smrti Tita v roce 1980 získaly ostrovy status národního parku (1983) a zpřístupněny veřejnosti byly v roce 1984. Po vyhlášení nezávislosti Chorvatska v roce 1991 se staly jeho součástí.
