Vnitrozemí Chorvatska
Změť geografických regionů tvořících vnitrozemí Chorvatska vypadá na první pohled velmi různorodě a odlišně. V historii však Chorvaté ve vnitrozemí podléhali řadě kulturních vlivů velmi odlišných od těch, které převažovaly na pobřeží. Po rozpadu středověkého chorvatského království na počátku 12. století upadlo Chorvatsko nejprve pod nadvládu Maďarska a pak habsburské říše, díky čemuž stále více přijímalo kulturu a architekturu střední Evropy. Toho dědictví zanechalo svoji stopu v podobě masivních statků v pastelových barvách, které jsou rozesety po venkově, zatímco kostely mají cibulovité kopule a gotické věže, takže skýtají ostrý kontrast ke světlým kamenným domům a benátským zvonicím na pobřeží.
Hlavní kouzlo vnitrozemí Chorvatska spočívá v jeho kontrastní krajině. Zde se pohoří vedoucí od Alp dolů k Jadranu setkávají s rovinou Panonské pánve, která sahá od Záhřebu až na východ Maďarska. Oblast Záhoří (Zagorje) severně od Záhřebu se svými kopci a hrady podobá jižnímu Rakousku, zatímco jihozápadně od Záhřebu se nacházejí působivá jezera a vodopády v Národním parku Plitvická jezera.
Mnohem méně navštěvované turisty, avšak neméně zajímavé jsou mokřiny jihovýchodně od metropole, spolu s Národním parkem Lonjsko polje nabízejícím kombinaci starobylých dřevěných vesnic a příležitosti k pozorování ptactva. Pro východní provincii Slavonie jsou charakteristické široké rovné plochy zemědělské půdy rozdělené na čtverce polí a jen občas narušené nízkými zelenými kopci. V severovýchodním rohu provincie leží Národní park Kopački Rit/Tršćak, kouzelná oblast bohatá na živočišné i rostlinné druhy, s vodními toky porostlými rákosím a se zatopenými lesy. V těchto oblastech s krásnou přírodou výrazně vzrůstá venkovská turistika, kdy zde ve vesnicích naleznete pensiony B&Bs, neformální restaurace a dobře značené cyklistické trasy v oblastech Zagorje, Plitvická jezera, Lonjsko polje a Kopački Rit. Pro turistiku jsou rovněž významné vinice a vinné sklepy, především kolem města Ilok na samém jihovýchodě země.
V oblasti se rovněž nachází zajímavá městská centra spolu s několika barokními městy, ve kterých stále přežívá něco z provinční elegance doby Habsburků. Nejatraktivnějším z nich je Varaždín severovýchodně od Záhřebu a Osijek, dřívější pevnostní město ve východní Slavonii.
Severní Dalmácie
Severní Dalmácie je kompaktní oblast, kterou lze snadno prozkoumat, a která přináší větší koncentraci atrakcí spojených s Jadranem než většina ostatních částí Chorvatska. Na pobřeží se nacházejí krásná středověká města ležící nad mořem, které patřící v Evropě k nejčistším, zatímco mimo pobřeží naleznete nespočet ostrovů se starodávnými kamennými vesnicemi a lákavými zátokami. Oblast slouží jako cíl pro lidi milující zábavu a noční život i jako útočiště, kde můžete uniknout před civilizací, s rozrůstající se nabídkou festivalů skvěle ladících s okolní úžasnou krajinou a příjemnými plážemi.
Hlavním městským centrem severní Dalmácie je Zadar, živá změť římského, benátského a moderního stylu, která představuje dobrý úvod do komplikované historie Dalmácie. Zadar leží v blízkosti středověkého chorvatského centra Nin, kam se můžete vydat při jednodenním výletu, a je to rovněž hlavní přístav trajektů pro cestování na méně známé ostrovy Silba, Olib a Dugi otok, kde naleznete klidné vesnice, odlehlé pláže a takovou míru turistiky, že se ještě nestala masovou.
Další větší město jižně od Zadaru je Šibenik s jeho tichým historickým centrem a pozoruhodnou katedrálou z 15. století; ten zároveň představuje nejpříhodnější základnu, ze které se můžete vypravit k vodopádům v Národním parku Krka. Hlavní přírodní atrakcí severní Dalmácie je souostroví Kornati, pozoruhodné pusté neobydlené ostrovy přístupné z pohodového ostrova Murter. Ten je spojen s pevninou padacím mostem v městečku Tisno, které se stalo hlavním místem řady letních festivalů, které se konají v jeho části zvané Zahrada.
Dlouhá historie Dalmácie zahrnuje římské a benátské kulturní průniky, které zde zanechaly řadu stop: děti dodnes říkají dospělým mužům barba („vousy“, italsky „strýc“) a vážení pánové bývají označování výrazem šjor (místní verze „signore“), avšak identitu moderní Dalmácie je obtížné vystihnout. Lidé ze severního Chorvatska Vám řeknou, že život probíhá mnohem pomalejším tempem v Dalmácii, jejíž obyvatele žertem nazývají tovari („osly“). Avšak i velmi krátká návštěva rušných center jako je Zadar Vás přesvědčí o tom, že toto tvrzení má daleko od skutečnosti. Sami obyvatelé Dalmácie Vám pak řeknou, že život se má užívat a neměl by se uspěchat, což je důvod, proč jsou zde jídlo, víno, hudba a kavárenský život natolik sladěny a tvoří kvalitní čas.
