Dubrovník, zděné město na pobřeží ležící na úpatí šedivého horského masivu, je nejoblíbenější turistickou destinací Chorvatska, a není těžké poznat proč. Je to původně středověké město zrekonstruované barokními staviteli po ničivém zemětřesení v roce 1667, jehož historické jádro působí, jakoby uvízlo v čase. Pečlivě uspořádané kostely a veřejné budovy se plynule mísí s kamennými domy opatřenými zelenými okenicemi a tvoří tak dokonalý soubor relativně nedotčený 21. stoletím. Mimo zdi města vyzařují předměstí Dubrovníku středozemní kouzlo: zahrady tvoří záplava pestrobarevných bugenvilií a oleandrů, zatímco stromy jsou obtěžkány úrodou fíků, citronů, pomerančů a broskví.
Pro samotné Chorvaty slouží Dubrovník jako silná metafora pro svobodu, protože prožil velkou část své historie jako samosprávné město-stát nezávislé na cizích mocnostech. Město hrálo více než jen symbolickou roli ve válce v letech 1991–95, kdy úspěšně odolávalo 9 měsíců trvajícímu srbsko-černohorskému obléhání. Rekonstrukce města proběhla nečekaně rychle a skutečnost, že se zde odehrál nějaký konflikt, poznáte jen podle drobných detailů: jsou to jasně oranžové nové střešní tašky na střechách nebo rozdílné odstíny šedi v místech, kde byly poškozené kamenné fasády opraveny novými kameny.
Úspěch turistiky v Dubrovníku však také přinesl určitý stupeň netečnosti a sebeuspokojení. Muzea ve městě jsou největším zklamáním ze všech muzeí ve větších chorvatských městech a místní restaurace (i přes pár úctyhodných výjimek) se zaměřují spíše na zvyšování cen než na kulinářské obzory. Určité aspekty kouzla města však zůstávají imunní vůči počtům turistů: je to především jedinečná krásná poloha města spolu s neúnavnou přímostí jeho obyvatel.
Dubrovník stojí za návštěvu v kterékoli roční době, ačkoli jaro a léto – když se život rozlije ven do ulic a stoly v kavárnách zůstávají plné dlouho do noci – představí to nejlepší, co může město nabídnout. Kulturní veličiny Chorvatska navštěvují město během Letního festivalu v Dubrovníku v červenci a srpnu, kdy přinášejí do ulic špetku půvabu navíc. Hlavní událostí v zimě je pak svátek sv. Blažeje 3. února, kdy se na počest patrona města koná průvod a zvláštní mše, po kterých následuje spousta jídla a pití.
Pamatujte však na následující: Dubrovník je oblíbeným místem pro plavby výletních lodí, což může vést ve dne k velkým davům, takže Staré město se někdy podobá spíše velkému tematickému parku a obchodu se suvenýry pro návštěvníky, kteří sem přicházejí z přístavu. A přestože je Dubrovník stále častěji celoroční destinací, nezapomínejte také na to, že dobrá polovina hotelů ve městě je zavřená v době od listopadu do března, zatímco mnoho restaurací si celý měsíc leden bere dovolenou.
Dubrovník není tak velké město, jak byste si možná mysleli, má jen něco přes 49 000 obyvatel, a přestože se táhne několik kilometrů po pobřeží, jeho skutečným srdcem je kompaktní Staré město. Projít si okruh kolem městských hradeb je atrakce, kterou byste si v Dubrovníku rozhodně neměli nechat ujít, a vyplatí se vydat se tam časně, abyste získali lepší pojem o místě a jeho atmosféře.
Zbytek Starého města si pak snadno prohlédnete během jednoho a půl dne – i když jakmile jednou začnete nasávat atmosféru místa, bývá obtížné se odtrhnout. Nad městem směrem na východ se táhne holý hřeben hory Srđ, která nabízí daleký výhled na město a na pobřeží. Nejlepší místo na plavání a opalovaní je pak ostrůvek Lokrum, který je vzdálený kousek cesty lodním taxi ze Starého města.
Hlavní turistická letoviska jižně od Dubrovníku jsou Župa Dubrovačka a Cavtat, kam se snadno dostanete veřejnou dopravou. Kromě toho představuje přístav v Dubrovníku vstupní bránu k nejjižnějším chorvatským ostrovům na Jadranu; jsou to řídce osídlené polodivoké ostrovy Koločep, Lopud a Šipan nabízející návštěvníkům hojnost příležitostí ke koupání mimo městské prostředí. O něco dále v moři ležící zelený ostrov Mljet je jedním z nejkrásnějších na celém jaderském pobřeží; abyste si ho mohli prohlédnout, budete potřebovat den či dva.
