Chorvatsko je zemí s mnoha ostrovy, kde je v akvamarínově modrém moři podél pobřeží rozeseto více jak tisíc ostrovů, ostrůvků a poloostrovů. Je to však také země mnoha vinic s více jak 300 geograficky odlišenými vinařskými oblastmi, které by dohromady pokryly plochu zhruba o velikosti amerického státu Západní Virginie.
Dva hlavní vinařské regiony, pobřeží Chorvatska (Primorska Hrvatska) a kontinentální Chorvatsko (Kontinentalna Hrvatska) jsou rozděleny na celkem 12 subregionů, které se dále dělí na menší vinařství (vinogorje), jež se táhnou severovýchodně od slunečných břehů Dalmatského pobřeží až k rozlehlým záplavovým pláním Dunaje. V jednom ze zdejších vinařství vznikla také oblíbená odrůda zinfandel.
Hlavní vstupní branou do Chorvatska pro návštěvníky cestující letecky je letiště v Záhřebu ležící hned vedle chorvatské metropole. Můžete strávit pár dní poznáváním starých kamenných uliček Záhřebu, a nakonec se ocitnete před Vinotékou Bornstein na Kaptol 19, kde se je k dispozici obrovský výběr vzácných chorvatských vín a výrobků z lanýžů v prostorném klenutém cihlovém sklepě z 19. století. Můžete si popovídat s družným majitelem předtím, než se vydáte na jih na Vaši cestu za vínem.
Není pochyb o tom, že chorvatské vinařské regiony nabízejí působivou kombinaci přímořských radostí a vnitrozemského venkovského života. Zde uvádíme pět oblastí, které byste při své cestě za vínem neměli vynechat.
Centrální a jižní Dalmácie: rodiště vína zinfandel
Poznejte nejjižnější subregion, střední a jižní Dalmácii (Srednja i Južna Dalmacija), kde se vyrábí mnohá z nejlepších (a nejdražších) chorvatských vín. Oblast zahrnuje několik uznávaných vinic a vinařství (vinogorje), jako je Kastela, kde byl vytvořen Crljenak Kaštelanski (předchůdce zinfanfdelu), a Dingac, kde se pěstuje nejlepší Plavac Mali (potomek zinfandelu).
Na poloostrově Pelješac vyrábí vinařství Frano Miloš vína patřící v Chorvatsku k nejuznávanějším; není proto divu, že se zde pravidelně řadí autobusové zájezdy čekající na návštěvu vinařství.
Ostrovy Korčula a Hvar, které produkují nejslavnější odrůdová vína grk a bogdanuša, jsou rovněž součástí střední a jižní Dalmácie, zatímco města Split a Dubrovník se staly pravidelnými zastávkami výletních lodí, které přeplouvají Jadran při cestě mezi Itálií a Řeckem.
Severní Dalmácie
Přestože bývá severní Dalmácie (Sjeverna Dalmacija) přehlížená ve prospěch své jižní slavnější sousedky, může se chlubit vlastní jedinečnou krásou. Sahá od pobřežního města Zadaru na severu až po Split na jihu a je to subregion známý vínem Babić, původním chorvatským odrůdovým druhem, ze kterého vzniká inkoustově rudé silné víno se značným množstvím taninu.
Prvotřídní vinná réva Babić pochází z terasovitých vinic nedaleko pobřeží u Primoštenu, kde generace za generací vytvářela malá suchá políčka ve skalnaté, neúrodně působící krajině, která vyčnívá do Jadranu. Pár kilometrů odtud nedaleko městečka Skradin vyrábí rod Babičů víno z domácích chorvatských druhů už téměř pět staletí.
Istrie
Seznamte se s vínem a kuchyní Istrie a poznejte tento poloostrov, který je největší v Jaderském moři, a který byl součástí sousední Itálie od počátku až zhruba do poloviny 20. století. Italštinu je možné běžně slyšet ve městech, a také italské druhy vína moscato, trebbiano a verduzzo vzkvétají na istrijských kopcích. Také terrano, odrůdové víno nesoucí „známku o původu“ (denominazione di origine controllata) italské oblasti Furlansko-Julské Benátsko, se zde pěstuje na západním okraji poloostrova v červené jílovité hlíně podobné terra rossa („červení zemi“) v severní Itálii.
Jedno z nejlepších vín terrano (istarski teran) pochází z vinařství Coronica ležícího vedle přístavního města Umag, kde vinař Moreno Coronica vyrábí z organicky pěstovaných hroznů červené víno mimořádného charakteru. Kromě toho Coronica produkuje také vynikající bílá vína, velmi svěží a květinová, z domácí odrůdy malvasia, zde nazývané istarska malvazija.
Slavonie
Na rozdíl od vinařských oblastí na chorvatském pobřeží se slunečnými plážemi a teplým přímořským klimatem, je pro severovýchodní chorvatskou oblast Slavonie charakteristické chladné kontinentální počasí a rozdílnost geografických prvků. Vlnící se kopce a horské vrcholky se střídají s rozsáhlými pláněmi a úrodnými říčními kotlinami. Kromě toho je oblast ohraničena třemi velkými řekami, Dunajem, Drávou a Sávou. Jedná s o centrum pěstování nejrozšířenějšího druhu v Chorvatsku, kterým je místní graševina, ze které vznikají suchá, svěží a lehce aromatická bílá vína.
Zdejší vinaři přijímají vliv svých severních rakouských sousedů a vyrábějí květinový červený tramín a ovocný plný zweigeltrebe. Vinařství Krauthaker ve městečku Kutjevo na úpatí hory Krndija pěstuje závratné množství chorvatských i mezinárodních odrůd, jako je chardonnay a Sivi Pinot, chorvatská verze rulandského šedého.
Plešivica
Chladné vlnící se kopce v oblasti Plešivica leží 48 km západně od Záhřebu. Severozápadní region, který hraničí se Slovinskem, je místem, kde je na svazích kopců rozeseto mnoho kostelů a domů v alpském stylu.
Místní vinař Tomislav Tomac, jehož rod produkuje víno nedaleko starého města Jastrebarsko už po více jak dvě staletí, pěstuje odrůdy riesling, chardonnay a domácí druhy na strmých skalnatých svazích, které jsou pro oblast typické. Vinařství se specializuje na perlivá vína, z nichž některá se vyrábějí tradiční metodou výroby šampaňského a perlivého vína (méthode champenoise). Od roku 2007 nechává Tomac uzrávat některá svá neperlivá vína v hliněných amforách, které jsou zakopány pod zemí, čímž vzniká okysličené víno s kvalitami podobnými španělskému sherry.
